Již od samého počátku stojím v čele této guildy a snad ji také povedu až do konce jejích dnů. Ne proto, že bych nějak toužil po té kapce "moci", kterou z toho mám, jako spíš proto, že mám ROD opravdu rád.
Jen v krizovém období jsem snížil svou aktivitu a tudíž jsem i guildmasterování předal Bukerovi, ale nevydržel jsem to bez UO dlouho a vrátil jsem se k milované guildě.
Moje postavy, za které hraju opravdu aktivně jsou vampír Whiwihoo, kterého mám také nejdéle, mág Jopabreskut, za kterého se bojím chodit těžší dungy
a klerik Krupavylcan, za kterého si začínám docela věřit a také ho hraju nyní nejčastěji.
- zde kdo uhodne významy mých jmen a řekne mi z čeho vznikla, dostane ode mě něco moc pěkného jako výhru
.
Ultima je podle mě velmi dobrá hra. Tím, že jsem díky ní poznal spoustu velmi příjemných lidí, především ti, kteří se shromáždili kolem našeho guildstonu v kruhu cechovním, ale i staří známí, kteří třeba již skončili s touto hrou. Ještě jeden trošku slabší argument pro UO - stejně bych něco hrál. A tady, to co vytvořím, co díky mé snaze získám, má přece jen nějakou hodnotu pro více lidí. Ne jen pro mě samotného, jako je tomu v Singleplayeru. A třeba taky to, co se mi tu podaří dát dohromady nějakou dobu vydrží a někdo z toho bude mít třeba i radost nebo aspoň užitek. Proto taky doufám, že DP jako server jen tak neskončí
.
O tom, jak žiju když nehraju UO, není mnoho co psát. Hlavní je pro mě moje milovaná slečna, které si skutečně vážím a věnuji se jí velmi rád.
Práce fuj, škola ta mě nyní docela baví, přičemž studuju na Masaryčce a znalci si mohou zjistit co
( abyste se nenudili ). Z názvu školy vyplývá, že většinu času trávím v Brně, avšak trvalé bydliště i město mého srdce je Znojmo. Mnoho měst jsem procestoval a mé rodiště stále považuju za nejkrásnější.
Dalšími mými oblíbenými kratochvílemi jsou samozřejmě knihy, přičmež preferuji fantazy a historicko-detektivní romány, stolní hry ( nejlepší jsou Osadníci, Carcassone a Proroctví! ), rád dělám rámus s bubínkem, píšťalou a rohem. Nedělám muziku, skutečně si jen tak hlučím. Taky sem tam něco napíšu, i když mi v tom dost často moje lenost úspěšně zabrání...
Střílím z luku, je to úžasně jednoduchá a přitom velmi silná zbraň a pocit z dobré trefy šípem, je mnohem silnější, než když se trefím nábojem z klasické pušky. Zbraně taky rád tvořím - jen ty dřevárnové, které nikoho nezabijí, ale legrace se s nimi dá užít požehnaně. Zatím jsem se zúčastnil jediné bitvy "dřevárny", leč doufám, že během příštího roku v tomto ohledu nasbírám více zkušeností. Miluju hrady, především zříceniny, kde mě neomezuje žádný průvodce s výkladem, ale kde si mohu sám procházet mezi sutinami a nechat představivost plout až někam daleko, hluboko... Holt fantasta...
Hory mě fascinují svou velikostí a silou a možností nádherného výhledu po širokém okolí. Vše máte jako na dlani - tak jako bohové. Drsné podnebí v horách se mi zamlouvá a nejsem proti tomu zmoknout v pořádné průtrži nebo se prodírat neporušenými sněhovými poly. Rád se projdu v mrazu a rád se pak hřeju v horké vaně nebo pod peřinou. Lesy mě naplňují klidem a zároveň ve mně vyvolávají touho běžet a křičet, zabíjet a ničit. V lese se uvolňuju od stresu a nechávám v nich, lidmi nerušen, naplno řádit zvíře, kterým ve své podstatě každý jsme.
Jo a zbožňuju LEGO. Jestli někdo máte doma staré stavebnice, kterých byste se chtěli za mrzký peníz zbavit, neváhejte a ozvěte se
. Beru především hrady .
